Kaple sv. Anny v Chodově u Bečova nad Teplou

    Popis kaple:

    Obdélná barokní kaple s trojboce uzavřeným presbytářem krytá valbovou střechou stojí vestavěná do stráně při levé straně silnice na Bečov nad Teplou uprostřed obce Chodov. Je zasvěcená sv. Anně.

    Nad vstupním průčelím s půlkruhově zakončeným vchodem a trojúhelníkovým štítem se vypíná moderní zvonička z režných cihel. Boční stěny kaple jsou prolomeny po jednom půlkruhově zakončeném okně. Vnitřek kaple je plochostropý, presbytář sklenut konchou.

    Vnitřní zařízení kaple tvořily dvě lidové dřevořezby Panny Marie (Madony) z 19. Století, které však byly zcizeny.

     

    Současnou výzdobu interiéru tvoří zlacená plastika sv. Anny.

    Každoročně v červenci se na uctění svátku sv. Anny koná na prostranství před kapličkou tradiční „Svatoannenská pouť“

    Svatá Anna: společně se sv. Jáchymem byli rodiče Panny Marie tedy prarodiče Ježíše Krista.

    Samotné jméno Anna je hebrejského původu, v překladu „milostiplná“ či „milá“.

    Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, truhlářů, krejčích, provazníků a také čeledínů. Její ochranou se zaštítila i taková města, jakými jsou Florencie, Innsbruck, Neapol a celá země jako Bretaň nebo Québeck. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.

    Svátek sv. Anny je od dob papeže Řehoře XIII. slaven společně se svátkem sv. Jáchyma a to 26. července. K datu se váže pranostika: „Svatá Anna, chladna z rána“

     

    Z historie obce:

    Chodov – Gängerhof je obec přes 1 km dlouhá, skládala se z těchto osad: Gängerhäseln, Frühbus, Neuhäseln a Vitriol. Původní název Gängerhof vznikl podle Hanse Georga Gängerhofa, který byl zámeckým pánem v Bečově v roce 1567 a byl jmenován císařem Maxmiliánem II.  Jménem Gängerhof byly císařem také přejmenovány již dříve založené obce Mieser Hof nebo Horní Bečov a stal se lenním dvorem nebo lenním statkem s názvem Gängerhof. V roce 1577 bylo toto léno potvrzeno císařem Rudolfem II. a po smrti Hanse Georga Gängerhofa přešlo léno na vdovu Annu Gänger. Po její smrti v roce 1615 přešel statek na Hanse Georga Reisengrina Gruhalsa a v roce 1629 na Waltera z Nichwitz. V roce 1669 získal bečovské panství Johann Anton Freiher. Postupem dalších let se vystřídalo několik dalších majitelů léna včetně šlechtického rodu Beaufort-Spontin od roku 1813.

    Gängerhof je od roku 1870 samostatnou obcí. Dříve byla tato obec osadou obce Mies (Měchov). Roku 1873 následovalo rozdělení pozemkového komplexu Hohe Ruh (Vysoký klid) katastrální obce Bečov a Hohe Ruh byl přidělen katastrální obci Gängerhof. Zasloužil se o to radní Anton Albert. Katastr Chodova měl rozlohu 819 hektarů, 715 hektarů bylo přenecháno vévodovi Beaufort-Spontin a obci zůstaly 104 hektary.

    V roce 1857 byla přestavena zdejší škola, která se po vydání nových školských zákonů stala v oce 1870 jednotřídkou a v roce 1873 dvoutřídní obecnou školou. Do této školy chodilo 80 – 120 žáků.

    V Gängerhofu se nalézaly kromě korundu (safíry, rubíny) také polodrahokamy cyanit a v blízkosti i čedič. Ve směru na Mies (Měchov) byla zásoba hlíny, ze které se vyráběly cihly. V dřívějších dobách zde měli kameníci velké kamenolomy, v nichž se těžila a opracovávala žula.

    Zákonem o půdě v roce 1922 se zdejší nájemníci změnili v majitele získaných pozemků.

    V obci Gängerhof byly před rokem 1945 tři obchody s potravinami, 3 hospody, 2 řezníci a jeden pekař. V obci žilo 582 obyvatel.

    Po 2. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a Chodov byl samostatnou obcí do roku 1975. Téhož roku se stal v rámci projektu "centralizace obcí" součástí obce Bečov nad Teplou, od níž byl pak znovu oddělen v roce 1992.

    Modernizace obce má dlouhodobější charakter. Ve vsi není žádný obchod, potraviny a ostatní zboží si obyvatelé obce musí obstarávat v okolních městech Bečově či Toužimi, což je vzhledem ke špatnému dopravnímu spojení značně obtížné a časově náročné. V obci není též školka, škola, lékař ani lékárna. V posledních letech se obci podařil alespoň částečně vyřešit problém s pitnou vodou. Chybí zde však stále kanalizace a čistírna odpadních vod.

    V Chodově bylo k  1. lednu 2003 evidováno 107 stálých obyvatel žijících ve 35 domech, dalších 20 domů a 8 chat je využíváno pouze k účelům rekreačním.

    Z blízkého okolí:

    Vitriolka:
    V lesích severovýchodně od Chodova najdeme tzv. Vitriolku. V 18. století to býval ovčí dvůr patřící Chodovu. Po zrušení ovčárny zde počátkem 19. století Anton Liewald z Perninku založil výrobnu kyseliny sírové (louh, vitriol). Sirné kyzy se dovážely až od Manětína, což výrobu dosti prodražovalo. Ještě dnes se kolem Vitriolky nachází sirnými kyzy červeně zbarvená půda a střepy kameninových lahví, do nichž se kyselina plnila. Po skončení výroby kyseliny byl v objektu zřízen hostinec a místo se stalo oblíbeným cílem výletů. V 80. letech minulého století byla v domě umístěna hájovna, hostinský provoz byl zachován zhruba do roku 1900. V květnu 1920 udeřil do Vitriolky blesk a ta vyhořela. Byla však obnovena. Po roce 1945 si udržela svou funkci hájovny bečovského polesí. Poblíž Vitriolky pramení Bečovský potok.

    Zvonička

     

    Annenská pouť v létě 1978

     

    Annenská pouť v létě 2008